úterý 19. ledna 2016

Alterant - Kapitola 7



Kizira čelila svému obvyklému dilematu - měla by Cathbada obejmout, nebo mezi nimi zachovat tak velkou vzdálenost, jaká jen byla možná? Narozdíl od Flaevynn ke svému otci pouto cítila a našlapovala po tenké hranici mezi láskou a respektem, opatrná, aby nestoupla na špatnou stranu vší té smrtící síly.
            Stejně jako by žraločí mládě mělo respektovat čelisti rodiče, který by mohl novorozence v krajní situaci považovat za jídlo.

            Usmála se na něj a pro teď ignorovala jeho zuby. „Musela jsem Flaevynn přesvědčit, že bych riskovala svůj život čelením tobě, abych jí pomohla. Stále nejsi v její přízni.“
            „A s největší pravděpodobností nikdy znovu nebudu,“ konstatoval v akcentu starém jako Irská piva, která miloval. Jeho krásné namodrale-fialové oči zajiskřily spikleneckým úsměvem, když pokrčil rameny. „Nenávidí mě víc než tebe, že jsem ji pro naplnění kletby oplodnil, ale měla by nám oběma děkovat. Kdyby se jí nepodařilo mít dítě, zabránilo by jí to v získání hradu Treoir.“
            Víc hádanek spojených s tou zatracenou kletbou. „Proč?“
            „Ach, dítě, víš přece, že se ohledně kletby nepodělím o víc, než je nezbytné, ne dokud nebude správný čas. Ale řeknu ti to, že pokud by tě neporodila, neměla by na získání Treoiru vůbec žádnou šanci.“
            „Ale ona má za to, že to, že mě porodila, zarazilo do její rakve první hřeb. Že by byla nesmrtelná, nebýt mě.“
            „Je to tvrdohlavá žena, která musí přijmout, že její osud se nijak neliší od života jakékoliv jiné ženy zrozené pro sňatek s Cathbadem. Pokud by se za mě neprovdala, jak bylo dáno, nežila by takto dlouho, ale geasa propojená s kletbou ji chrání... jen o trochu déle.“
            Kizira se usmála a zeptala se: „Jsi si jistý, že Flaevynn bude žít pouze šest set šedesát šest let?“
            „Ano. Toto je její poslední rok jakožto Flaevynn, Medbská královna, ať už si to tak přeje, či nikoliv.“
            Kizira měla tři slova pro ten den, kdy Flaevynn vychrlí poslední část svého jedu: Čas na párty.
            Jakmile se to stane, bude mít volnost navštívit... rychle přeskočila k myšlenkám na tu kletbu, než tvář a jméno mohly v její mysli nabrat podobu. „Flaevynn myslí, že když urychlí plán, který jsi nám pro letošek předložil, může Treoir získat, než jí vyprší čas.“
            Cathbad se opovržlivě uchechtl.
            Kizira se přesunula k místu, kde seděl, vyhoupla se na stůl a podívala se dolů na svého tátu, jehož atraktivní profil by mohl rivalovat profilům lidských mužů, co předváděli značkové oblečení. Byl to nejbližší, co kdy měla opravdovému rodiči, ale i on by ji využil, pokud by mu to prospělo. Život Medbské kněžky obsahoval jen málo momentů, kdy se mohla rozhodnout svobodně. Jenže on ztělesňoval její největší naději na to, že jednoho dne bude mít kontrolu nad svou budoucností, na normální život pryč od tohohle všeho.
            Normální? Jaké by to bylo?
            Život, jaký lidé trávili se svými milovanými...
            A přemýšlení o tomhle riskovalo otevření bran k jejím myšlenkám. Přirazila k sobě mentální stěny a vrátila se zpět ke svému úkolu a debatě s jedinou osobou, která by jí mohla být schopná pomoci.
            Právě teď byla Cathbadovou jedinou nadějí na únik z tohohle žaláře, a stejně jako on, by to v případě potřeby využila ve svůj prospěch. Kizira věnovala svému tátovi soucitný pohled. „Mrzí mě, že tě tu Flaevynn zavřela, když se mi poprvé nepovedlo přivést tu Alterantku.“
            „Už jsem ti říkal, že to není tvá chyba.“ Pozorně ji sledoval. „Viní mě, že jsem s tebou poslal jejího syna. Vím, že jsi dělala vše proto, abys ho ochránila.“
            Doufala, že není její vina, že její nevlastní bratr zemřel, když ona a černokněžníci pod jejím velením před dvěma roky chytili v Utahu ty tři Beladory, ale sexuální deviant, který byl dítětem její matky s jiným mužem, jí nechyběl.
            Když neřekla nic tak či onak, co by ji přimělo zaváhat a udělat chybu, Cathbad pokračoval: „Flaevynn věří, že jí o kletbě řeknu vše, nechá-li mě zde, ale své karty v téhle partičce používá značně chabě. Když už mluvím o pobytu tady, i když tě rád vidím, myslím, že máš problémy.“
            „Flaevynn zkrátila lhůtu na nalezení pěti Alterantů. Přivádí mě k šílenství s jejich lovením a donutila mě vypustit mlhu vyvolávající agresivitu.“
            Cathbad si rukou zakryl oči, opřel se zády o opěrku křesla. „Opakovaně jsem ji varoval, že pokud jakýmkoliv podstatným způsobem kletbu upraví, může to změnit výsledek. Odhaduje zbytek kletby, namísto toho, aby mě propustila a řídila se mými pokyny. Riskuje zničení své - a mojí - šance na získání ostrova Treoir.“
            „Kdybys mi řekl celé proroctví obklopující tu kletbu, mohla bych ti pomoct. Pomoct nám.“
            Naklonil se dopředu, opřel si lokty o kolena. „Právě má chyba, že jsem odhalil příliš mnoho příliš brzy, způsobila tyto potíže. Byl jsem k Flaevynn poslán, když mi sotva začaly na bradě rašit vousy. Považoval jsem se za statného muže, ale nebyl jsem připraven na někoho tak mocného, nebo náruživého jako je Flaevynn.“
            „Prosím, žádné podrobnosti.“ Kizira by si musela vymýt svou mysl kyselinou, kdyby řekl víc.
            Zasmál se. „Říkám jen, že bychom neměli tento problém, kdyby neprohledala mou mysl, když... ech, mé štíty byly skloněny a nezjistila své pravé datum narození. Měla by si myslet, že má k životu ještě pár dalších let a ne že ji čeká poslední rok.“
            „Tak proto byla vždy Beladory posedlá, ale teď ještě víc.“
            „Částečně,“ zamumlal tajuplně. „Mrzutost s Beladory se datuje zpět do časů Královny Medb. Tak, jako každý potomek královny, se Flaevynn narodila s hlubokou nenávistí a pocitem povinnosti získat zpět ostrov, který kdysi býval majetkem Medbů.“
            „Vážně? Treoir patřil Medbům?“ Kizira o Medbské historii věděla více, než většina ostatních, ale Cathbadové si informace střežili důkladněji, než predátor svůj úlovek. Když souhlasně přikývl, zeptala se: „Žili tam Medbové první?“
            „Ne úplně, ale Medbové nemají žádné jiné místo k bezpečnému životu kromě této věže, dokud nepřevezmeme vládu nad tím ostrovem.“
            Chápala, proč by se vedly války o takový poklad, jako Treoir, který měl reputaci jednoho z nejvelkolepějších míst ve všech skrytých říších. Tohle by vysvětlovalo tisíce let nevraživosti mezi Beladory, kteří si kladli za cíl Treoir chránit, a Medby, stejně tak odhodlanými ovládnout onen mocný ostrov.„Jak o něj moji předci přišli?“
            „Je to zamotaný příběh, nad jehož rozmotáváním a snahou pochopit trávím své dny a zatím jsem ony nitky neutkal do celistvé tapisérie. Věřím, že je v sázce něco mocnějšího, než pouze získání toho ostrova.“
            „A Flaevynn neví, co by to mohlo být?“
            Povzdechl si. „Ne. O minulost se v nejmenším nezajímá, pouze o dnešek a svou nesmrtelnost. Vyměnil jsem s ní další část kletby za svoji Cathbadskou knihovnu. Nikdy jsem nestudoval tolik, jako během pobytu tady dole. Skládám k sobě kousky toho, co se stalo v minulosti, v naději, že pochopím, co se stane v budoucnu.“
            „Proč ti tví předci neřekli všechno, co potřebuješ vědět, při předávání povědomí o kletbě dál?“
            Když se usmál, rysy jeho tváře se zjemnily lidskou vřelostí, která odzbrojila ty, co byli dost pošetilí, aby se jí nechali oklamat. „My Cathbadové nejsme o nic více důvěryhodní, než Medbské královny. I já si přeji vidět Treoir dobyt za svého života, ale nebudu dělat Flaevynniny chyby. Kdyby dbala mých slov, získali bychom Ostrov Treoir, moc Beladorů, a pak bychom je všechny zabili, jakmile by byli zranitelní.“
            Kizira sevřela okraj stolu, ale zamaskovala bodnutí bolesti při té možnosti zabití jednoho určitého Beladora. „Ale Flaevynn se bojí, že ji přechytračíš, ukradneš všechnu sílu a pak ji zabiješ.“
            „Pravda.“
            „Jak ji obejdeme, abychom tě osvobodili a zachránili tuto říši, než nás všechny zničí?“
            „Tu odpověď nemám... zatím. Stále hloubám nad tím, proč by mocný druid uvalil kletbu rozvíjející se po tolik let. Cítím, že jsem blízko k tomu to zjistit.“
            „Co tipuješ?“
            Podepřel si loket o stůl a opřel si hlavu o prsty. „Soudě podle deníků předchozích Cathbadů mám za to, že každá generace druidů Cathbadů a Medbských královen se stala mocnější, než ta předchozí a to by mohlo vězet ve středu té záhady. Ale je to záhada, na kterou je potřeba více času, než dnes máš. Ještě stále jsi mi neřekla, jaký máš důvod k pobytu zde, kromě projasnění dne starého muže.“
            Kizira se pousmála při té poznámce o „starém muži“. „Mlha agresivity nutí Ríe v lidském světě k proměně do jejich bestiální podoby. VIPER a nějaká polovojenská banda ty bestie zabíjí, když se promění. Dělá mi starosti, že by nemuselo být dost Ríů pro armádu, až nadejde čas.“
            „Och, bude jich více než dost,“ okomentoval to Cathbad s tak malým znepokojením, že jí po kůži přejelo mrazení.
            Neměla v úmyslu dožít svůj život tady, nebo na ostrově. Co když bude tolik proměněných Ríů, že nakonec ani Medbové nebudou v lidském světě v bezpečí?
            Zamračil se. „Ale tu mlhu bys neměla vypouštět teď.“
            Naježila se. „Není to, jako bych měla na výběr, když jsem nucena plnit její příkazy... a tvoje.“
            „Ach, dítě. Je lepší, když ti vezmeme sílu odmítnout naše příkazy, jinak by tě Flaevynn jistě zabila, pokud by ses vzpírala. Narodila ses s větším srdcem, než kterýkoliv z Medbů, co jsem kdy znal.“
            Ucítila na kůži varování. Věděl, že ušetřila život, který měla vzít? Myslela by si, že tuhle chybu zdědila po Cathbadovi, kdyby nebrala v potaz, co viděla z jeho nelítostné stránky.
            Kdyby se jí kdokoliv postavil do cesty, zjistil by, jak nemilosrdná dokáže být ona sama.
            Povzdechl si. „Soucit je v našem světě nebezpečný nedostatek.“
            To mi povídej. Kizira čekala do poslední chvíle, než vyčarovala mlhu poblíž Atlanty, kde by mohla ublížit Qu... kruci. V duchu sama sobě opakovala: Nezajímá mě, co se stane komukoliv v Atlantě nebo kdekoliv jinde v tom světě. Nemám, koho bych chránila nebo se o něj starala. Vrátila se zpět k tématu: „Snažila jsem se Flaevynn vymluvit vypuštění mlhy tak brzy a naznačila, že těch pět Alterantů by mohlo být v lidském světě kdekoliv.“
            „Není tomu tak.“
            „Proč ne?“
            „V kletbě stojí, že těchto pět se objeví v lidské zemi chráněné obrovským hnědým ptákem s velkým zobákem a bílou hlavou.“
            „Severoamerický orel bělohlavý?“
            „To sedí. Musí se udát určité věci, abychom dosáhli k Brině ve zdech hradu Treoir.“ Nadzvedl ruku, aby zarazil její otázku. „Nežádej mě o víc, než ti dám. Říkal jsem Flaevynn, že musí počkat, až bude všech pět Beladorských Alterantů polapeno, než mezi lidmi díky mlze vytvoří chaos. Ríů bude spousta, ale jde o to je využít pro nečekaný útok, jakmile budeme mít na správném místě určitého Alteranta, který dokáže nad Brinou triumfovat.“
            „Jak mám vyhovět Flaevynn, když nevím, proti čemu stojím, nebo kterékoliv z těhle pravidel?“
            „Na tom nesejde. Nemůžeš odmítnout jednat, když tě Flaevynn přinutí, jinak zemřeš.“
            Pravda. Kizira vlastně čelila stejným následkům i pokud ji k něčemu nutil Cathbad a ona mu nevyhověla. Pocházela z pěkně šílené genetické základny. „Aspoň mi řekni, co ji konečně uklidní.“
            Položil ruku na stůl a poklepal na něj prstem. „Flaevynn chce Treoir dobýt pouze proto, aby se mohla vykoupat v tůni nesmrtelnosti ležící pod hradem.“
            „Umí plavat? Možná se utopí, než ta nesmrtelnost naskočí.“
            Cathbad se zašklebil.
            Kizira se zamyslela. „Proto Medbové po tom ostrově tak šílí. Žádná královna od dob samotné Královny Medb nebyla nesmrtelná, a i ona nakonec zemřela.“
            Z Cathbadovy tváře zmizelo veškeré pobavení. „Ale jsem ten, kdo musí uspět nade všemi, až přijde čas, jinak bude kletba zvrácena. Pokud se to stane, my všichni bychom mohli být zničeni.“
            Další hádanky. Není divu, že od mala nenáviděla skládačky.
            Kizira chtěla jen, aby tohle všechno prostě skončilo. Chtěla moci žít pryč od toho jedu, co každý den dýchala, ale takový život ve své budoucnosti neviděla, pokud se Flaevynn stane nesmrtelnou. Kizira by bývala nikdy nebojovala, aby si vysloužila své místo jakožto nejelitnější Medbská kněžka, kdyby věděla, že přijde o svou svobodnou vůli, připoutaná k bezcitné královně po dobu, co bude Flaevynn žít.
            Královna tolerovala Kiziru tak dlouho jenom proto, že ji Cathbad přesvědčil, že Kizira ve zničení Beladorů hraje důležitou roli.
            Jen celou svou roli neznala. Zatím. A nemohla by sama se sebou žít, kdyby zničila Qu—
            O tom nebude přemýšlet. Ne tady.
            Cathbad si ji prohlédl s bolestí v očích. „Vím, že si myslíš, že tě v tomhle celém jen využívám stejně, jako to dělá Flaevynn. Ale není to tak. Záleží mi na tom, co se s tebou stane, děvče. Čím méně budeš vědět, tím více budeš v bezpečí.“
            Ignorovala to, jak se jí při jeho prohlášení o náklonnosti sevřelo srdce, protože nepochybovala, že by si s ní pohrával, jako s oblíbeným hudebním nástrojem. A ona by na tu hudbu byla nucena tančit.
            Klan Medbů nebyl místem pro zranitelné nebo měkké jedince. Zeptala se: „Jaký má smysl držet mě celou dobu v nevědomosti, když já jsem ta, co je vysílána, aby čelila Alterantům, Beladorům a jakékoliv jiné bytosti tam venku, co má zášť vůči Medbům? A neříkej mi, že to je pro moje bezpečí.“
            „Je.“
            „Jasně. Flaevynn mi právě hodila na krk lhůtu na nalezení dvou z těch Beladorských Alterantů během čtyřiceti osmi hodin. To jsou dva dny a pak tady dole zavře ! Největší šance, co jsem na chycení jednoho Alteranta dnes ráno měla, proklouzla skrz prsty nájemných lovců. Jak mám asi tak najít v nejbližší době dva?“
            Seděl tiše, o něčem přemýšlel, pak šeptl: „Je nebezpečné, když ti hluboce záleží na někom, koho se bojíš ztratit.“
            „To jsem zjistila jako malá, když matka našla mého králíčka a dala ho kuchaři.“ Přes krk se jí znovu přehnala vlna úzkosti, ale nikdo nevěděl, koho chránila. V duchu opakovala: Nemám, koho ztratit. Záleží mi jen na službě Medbům. Nemám nic, na čem by mi záleželo.
            „Takže nemáš nikoho, koho bys chránila?“ zeptal se tónem, který ji vyzýval, ať si zkusí zalhat.
            Vzedmula se v ní panika a hrozila, že převezme kontrolu.
            Nemohl to vědět.
            Zaplavila svou mysl vším od spokojenosti ze služby královně, k vděku za den, kdy se narodila jako Medb. „Ne, nemám nic, co bych chránila, kromě tebe, a ty máš víc síly, než já.“
            Plácl se do kolene a zašklebil se. „Dobrá tedy. Vím, kdo ti může pomoci najít tři Alteranty.“
            Kizira ožila. „Tři? Vážně? Kdo?“
            „Ten Belador, kterého jsi zachránila, když ti bylo osmnáct.“
            Sevřela se jí hruď a prsty zesílily sevření okraje stolu. Nemohl o Quinnovi vědět. Pokud ano, to znamenalo, že věděl...
            Cathbadovy hnědé oči se zúžily bystrým porozuměním. „Víš, že Cathbadové mají dar vidění. Viděl jsem ve vizi, jak ses s ním setkala. Viděl jsem, jak jsi zabránila našim černokněžníkům ho zabít, potom ten Belador riskoval svůj život, aby tě před nimi ochránil. To proto si myslím, že máš měkké srdce.“
            Oh, ne, ne, ne. Přesně to se stalo, když Quinna potkala. Byla vyslána na svůj první úkol, aby prokázala, že je hodna stát se kněžkou. Medbští černokněžníci napadli Quinna tak rychle, že neměl šanci se bránit. Ale když ho namísto zajetí začali mučit, zasáhla, aby je zastavila.
            A oni se obrátili proti ní a obvinili ji z velezrady spočívající v ochraňování nepřítele - rozsudek okamžité smrti pro jakéhokoliv Medba.
            Quinn, ošklivě zraněn, se vydrápal na nohy. Použil svou mocnou mysl a prvek překvapení, aby černokněžníky zabil.
            Cathbad to věděl... ale očividně to Flaevynn neprozradil. Kizira se zeptala: „Proč jsi to královně neřekl?“
            „Protože by nechápala, že dokonce i Belador hraje v naplnění kletby roli. Jestliže chceš předat královně alespoň dva Alteranty během čtyřiceti osmi hodin, budeš potřebovat pomoc tohoto Beladora... a také moji.“
            Od toho počátečního krátkého milostného poměru viděla Quinna pouze vzácně, a pokaždé byli protivníci. Neexistovala šance, že by jí pomohl lokalizovat ty Alteranty, obzvláště ne Evalle, kterou opatroval jako mladší sestru.
            Kizira zavrtěla hlavou. „Ten Belador mi nepomůže zajmout onu Alterantku.“
            „Pomůže, jakmile ti řeknu, jak ho přesvědčit.“
            „Co když ho nedokážu přesvědčit?“ Nehodlala Quinna vystavovat nebezpečí, bez ohledu na cokoliv. Ale kdyby tohle nedohrála do konce, věděl by, že ho může použít proti ní.
            „Pak budeš riskovat, že Flaevynn zjistí pravdu skrytou za tímto mužem.“
            Jen na něj tiše zírala. Nemohl vědět všechno.
            Přikývl a odvětil: „Ale ano, vím všechno. Vím, že ti na něm záleží, což je důvod, proč uděláš, jak ti nařídím, jestli chceš, aby žil.“

            Vítejte do života v roli nejnižšího pěšáka ve smrtelně nebezpečné hře.

6 komentářů:

  1. Moc a moc děkuji za překlad a korekturu další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní !!! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitolky !!!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Srdečná vďaka za preklad a korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za pokračovanie :)

    OdpovědětVymazat